Agatha Christie, Charles Osborne - Pavučina

5. února 2017 v 13:51 |  Přečteno
Druhá z knih, které jsem našla pod vánočním stromečkem. Tuhle vybral syn a stejně jako manžel sáhl po detektivce. Syn volil také jistotu - on v podobě mé oblíbené Agathy Christie. Na detektivky se vždycky těším a přečtu je velmi brzy, ale tentokrát dostal přednost Harry Potter a prokleté dítě, kterého jsem měla půjčeného a chtěla jsem ho zase vrátit.
Stejně jako v případě knížky Černá káva, kterou jsem dostala k narozeninám, jde i v tomto případě o přepis textu, který byl původně určen pro divadelní jeviště. Přepis do knižní podoby i zde provedl Charles Osborne.




Anotace:
Clarissa Hilsham-Brownová miluje zábavu, legrácky a taky vzrušující představy. Co kdyby se například jednoho dne vzbudila a našla v domě mrtvolu? Jenže sny se občas plní… a tak jednoho deštivého březnového odpoledne v salonu svého venkovského sídla skutečně objeví bezduché tělo. Ovšem v tu nejnevhodnější dobu - právě sem míří Clarissin manžel, pracovník ministerstva zahraničí, s významným politikem. Hrozí skandál a Clarisse nezbývá než mrtvolu co nejdřív odstranit. Navíc to vypadá, že vraždil někdo, kdo je Clarisse obzvlášť blízký a milý. Co teď? Ještě že se Clarisse podaří přemluvit tři přítomné hosty, aby jí s tímhle "problémem" pomohli. Vzápětí se však ohlásí policie. A ukryté tělo záhy mizí…
(Vydal knižní klub v r. 2016)


Tento detektivní příběh je příběhem, ve kterém nefiguruje žádný z autorčiných (a mých) oblíbených detektivů - tedy ani Hercule Poirot ani slečna Marplová. On vlastně tento příběh žádného vyloženého detektiva nemá. Clarissa, kolem které se příběh rozvíjí (a kterou nejlépe charakterizuje úvodní scéna z knihy, kdy nechá své hosty hodnotit portské, aby se ukázalo, že všechny hodnocené vzorky jsou ze stejné lahveSmějící se), děj posunuje dál, ale není to klasický pátrající detektiv (ona ten příběh vlastně spíš zatemňuje). Falešnou stopu, která samozřejmě nechybí, jsem odhalila hned, pachatele nikoliv (a vám ho samozřejmě neprozradím - ani v náznaku). Celkově podle mě příběhu víc slušelo jeviště - jde do značné míry o komedii a komické situace na tom jevišti myslím vyzněly líp.
Ale špatné to nebylo...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Marcela - Nordic Passion Marcela - Nordic Passion | E-mail | Web | 5. února 2017 v 16:21 | Reagovat

Agatu mam take rada, ale tuhle neznam. Treba na ni nekdy dojde. Pekny den. M.

2 werka13 werka13 | E-mail | Web | 5. února 2017 v 17:45 | Reagovat

[1]: Ono je to první vydání v prozaické podobě. Předtím vyšla jen jako divadelní hra (která se v češtině ani nehrála).

3 Danka Danka | E-mail | Web | 6. února 2017 v 8:13 | Reagovat

Od Agáty znám jenom Herkula :-) jsem mizerný čtenář knížek. Stáni, krásný den D.

4 werka13 werka13 | E-mail | Web | 6. února 2017 v 10:42 | Reagovat

[3]: Aghata je prima oddychovka. Já mám hodně ráda i příběhy se slečnou Marplovou, ale těch s Herculem je víc. Líbí se mi i filmové zrpacování s D. Suchetem jako Herculem Poirotem
Hezký den

5 Helena Helena | E-mail | 6. února 2017 v 10:43 | Reagovat

Tedy četla jsem kde co, ale tuhle neznám, díky za typ.
Mrkla jsem se i na tvé fotky z Veselého Kopce, ta svěží jarní zelená je moc krásná!
Stáňo, měj hezký den. Helena

6 werka13 werka13 | E-mail | Web | 6. února 2017 v 10:49 | Reagovat

[5]: Ona je to v podstatě novinka - alespoň v prozaické podobě. Před časem snad vyšla v nějakém souboru divadelních her A.Ch.
A Veselý Kopec je evidentně pěkný v každém ročním období :-).
Díky za návštěvu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama