Kurs pohybu na via ferratách

1. července 2017 v 13:24 |  Výlety
Jsem osoba, která se bojí na čtvrté šprušli u žebříku a na každé skalní vyhlídce se při pohledu dolů křečovitě drží zábradlí. I přesto můj muž usoudil, že ideálním dárkem pro mne bude "Kurs pohybu na via ferratách" pořádaný CK Adventura. Dárek to byl sice vánoční, ale k jeho realizaci došlo až teď o jednom červnovém víkendu. Z toho, že píšu tenhle článek, je poznat, že jsem kurs nakonec přežila. A dodatečně vám o něm nabízím pár slov i pár fotek.

Po téhle skále jsme naštěstí nelezli, jen jsme na ni koukali z té protější



Kurs se konal v Lužických horách (moc se mi líbily a určitě se do nich ještě vrátíme) v Dolní Světlé, kousek od německých hranic. Ubytovaní jsme byli v penzionu Celnice - na dovolenkový pobyt bych si ho nevybrala (vybavení pokojů nebylo nic extra a kuchyně byl čiročirý průměr), ale na vyspání na dvě noci se to dalo. V kursu nás bylo jen sedm (ostatních 5 tak o generaci mladší než my s manželem). První večer byl věnovaný povídání o via ferratách obecně i nějaké teorii o pohybu na nich. Druhý den ráno jsme se nejdřív seznámili s vybavením pro pohyb na via ferratách a vyzkoušeli si jeho použití a pak jsme vyrazili na první ferratu s poetickým jménem Zadrátovaná jeptiška, která je kousek za česko-německými hranicemi u městečka Kurort Jonsdorf. Jde o cvičnou ferratu a kromě klasického výstupu jištěného taženým lanem a doplněného na některých místech kovovými stupy tu je třeba i malý převis (kam mi vůbec nešlo vylézt), zavěšená kovová lávka nebo přechod soutěsky na nataženém laně. Ferrata končí u německé výletní restaurace na vrcholku skal. Kdo chtěl (já ne), mohl si dát ještě jedno "kolo" ferraty. Zpátky jsme sešli po klasické turistické značce zpátky a cestou jsme se ještě stavili u skalního útvaru Krkavčí skály (na ten už jsme nelezli).

Ilustrační obrázek ferraty

Tak tahle lezu

Zasloužené výhledy z vrcholu

Krkavčí skály

Druhý den jsme pak s lezeckou výbavou popojeli do Děčína, kde jsme si lezení vyzkoušeli na Pastýřské stěně, kde je ve skalní stěně u Labe vytyčeno hned několik cvičných ferrat různé obtížnosti. Lezla jsem jednu z nejlehčích navíc s asistencí instruktora, ale i tak mi dala pořádně zabrat. Z vrcholku jsme se pak zas po turiskické cestě vrátili zpátky k autu.

Na Pastýřské stěně jsem se docela zapotila...

... a přiznávám, že výhled na Labe a děčínský zámek jsem ocenila až nahoře - na terase výletní restaurace

Celé to byla zajímavá zkušenost a nelituji, že jsem na kurs jela. I když na některých místech jsem se bála fakt hodně. Tak hodně, že odřená kolena a lokty i množství modřin jsem zaznamenala až doma a vůbec netuším, kdy jsem si je na těch skalách pořídila. A i když zdolání takové cesty je výzva a adrenalin, tak na via ferraty aneb kletersteiky se asi už pouštět nebudu
Smějící se
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Štěstí v mém životě Štěstí v mém životě | 1. července 2017 v 16:41 | Reagovat

Stáňo veliký obdiv, veliký. Já s přibývajícím věkem mívám závratě ve výškách, takže bych tento dárek prostě nepřijala ani za nic.
A Děčín - tam jsem čtyři roky studovala :o)) a dnes jsme tam byli s vnoučaty na obědě v Parolodi za vysvědčení, je to u mostu, na který jsi koukala z Pastýřské stěny. Ten svět je malý...
Ála

2 Marcela - Nordic Passion Marcela - Nordic Passion | E-mail | Web | 1. července 2017 v 21:30 | Reagovat

Stano, uprimne, takovy darek by byl pro me spis nemily sok ;-) , ale o to vic obdivuji Tvoji odvahu to pokorit a cele zvladnout!!! Tleskam. Uznavam, ze i prostredi bylo nahderne. Pekny vecer. M.

3 Dáša F. Dáša F. | Web | 1. července 2017 v 21:35 | Reagovat

Stáňo, i já skládám veliký obdiv. Výšek se úplně nebojím, ale toto nevím, jestli bych dala. Dvakrát jsem prošla lanové centrum a byl to pěkný záhul, druhý den mne bolelo celé tělo.
Když koukám na tvé fotky, úplně dobře mi není. Ale výhledy jsou fakt krásné.
Přeji skvělý víkend.

4 werka13 werka13 | E-mail | Web | 2. července 2017 v 9:04 | Reagovat

[1]: Álo, musím říci, že když zpětně koukám na ty fotky, tak se sama divím, že jsem to zvládla.

5 werka13 werka13 | E-mail | Web | 2. července 2017 v 9:05 | Reagovat

[2]: Marci, já byla taky trochu zaskočená, když jsem to pod stromečkem rozbalila. Ale vzala jsem to jako výzvu

6 werka13 werka13 | E-mail | Web | 2. července 2017 v 9:08 | Reagovat

[3]: Dášo, mne při pohledu na ty fotky taky úplně dobře není ;-), ale když jsem byla v té stěně, tak jsem prostě lezla, protože nic jiného nezbývalo :-)

7 Simona Simona | Web | 2. července 2017 v 15:37 | Reagovat

To by bylo něco na moji závrať...

8 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 2. července 2017 v 16:15 | Reagovat

Opravdu smekám, já a výšky to nejde dohromady. Při pohledu na fotky mám mravenčení v nohách, pro mne by to byl dárek za trest :-P Věřím, že pocit po zdolání překážek je fantastický :-)  :-)  :-)

9 Eva Eva | Web | 2. července 2017 v 18:34 | Reagovat

Vypadá to zajímavě...ale já bych to nedala:-))) Máš velký obdiv. Eva

10 werka13 werka13 | E-mail | Web | 2. července 2017 v 20:13 | Reagovat

[7]: Simono, když jsem lezla, tak jsem si závrať ani moc neuvědomovala, spíš jsem přemýšlela, kam šlápnout

11 werka13 werka13 | E-mail | Web | 2. července 2017 v 20:15 | Reagovat

[8]: No - já si taky nebyla jistá, jestli to mám za odměnu nebo za trest :-D . Ale jsem ráda, že jsem to zvládla

12 werka13 werka13 | E-mail | Web | 2. července 2017 v 20:16 | Reagovat

[9]: Evi, nevím, jestli bych se ta tu stěnu vypravila zas. Spíš ne. Ale v tu chvíli, kdy jsem tam byla, tak jsem prostě lezla.

13 Ráďa Ráďa | Web | 2. července 2017 v 20:29 | Reagovat

Veverko, Ty jsi opravdu borka !!! Klobouk dolů :-)  :-)  :-)

14 werka13 werka13 | E-mail | Web | 2. července 2017 v 21:46 | Reagovat

[13]: Ráďo, díky za poklonu.

15 Danka Danka | E-mail | Web | 3. července 2017 v 8:39 | Reagovat

Jé, tak to jsi statečná, smekám. Nevím, jestli bych takový dárek ocenila :-) a dokázala zrealizovat. Asi bych se pak už rozvedla :-D Krásný den D.

16 werka13 werka13 | E-mail | Web | 3. července 2017 v 9:53 | Reagovat

[15]: Danko, já z něj taky byla trochu rozpačitá. Ale řekla jsem si, že zkusit se má vše. A manžel lezl za mnou a v případě potřeby mi občas poradil nebo mne popstrčil... Takže rozvodem to neskončí ;-)

17 Henrieta Henrieta | E-mail | Web | 3. července 2017 v 22:13 | Reagovat

Stáňo!!! Ty, že se bojíš na čtvrté šprušli žebříku?? Ty jsi neuvěřitelná! Jak jsi tohle mohla absolvovat? Máš můj obdiv, podle mě jsi překonala sama sebe. Já bych tohle rozhodně nikdy ani nezkusila.
Henrieta

18 Danfika Danfika | E-mail | Web | 4. července 2017 v 5:44 | Reagovat

Máš můj velký obdiv. Jsi skvělá. Přítel je velký fanda ferrat.Pokud bysisto chtěla nekdy zopakovat,tak asi nejlehčí ferrata je u Semil, lezou jí i děti (od 6 let). Naopak jedna z nejtěžších (možná vůbec nejtěžší u nás) je u Bechyně. Lezení zdar ;-)

19 werka13 werka13 | E-mail | Web | 4. července 2017 v 9:36 | Reagovat

[17]: Henrietto, překonala (ostatně, když jsem přešla tu roklinku po nataženém laně, tak jsem po došlapu na pevnou zem pravila, že je to můj životní výkon ;-))

20 werka13 werka13 | E-mail | Web | 4. července 2017 v 9:39 | Reagovat

[18]: Danielo, vyzkoušela jsem si to a fanda ferrat  ze mne asi nebude - zůstaneme u klasické pěší turistiky. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama