Pod Bobotov kuk

23. září 2018 v 6:41 |  Výlety
Bobotov kuk je s nadmořskou výškou 2523 m.n.m. nejvyšší hora pohoří Durmitor. Vzhledem k tomu, že jsme letos dělali spíš krátké výlety a navíc v nadmořských výškách hluboko pod 1000 m.n.m., bylo nám jasné, že k dobytí nejvyššího vrcholu asi nedojde. Ale protože my na výletech vyznáváme heslo "Cesta je cíl", rozhodli jsme se, že vyrazíme směr Bobotov kuk a až toho budeme mít dost, tak se prostě vrátíme...



Místem, kde jsme náš výlet začínáme, je tentokrát sedlo, které se "originálně" jmenuje Sedlo a nachází se ve výšce 1900 m.n.m. na okružní silničce vedoucí kolem celého NP Durmitor (která je samá zatáčka) asi 20 minut autem od Žabljaku směrem na Trsu. V Sedle je nepříliš velké štěrkové parkoviště, kde jsme parkujemi auto (díky týdenní vstupence do NP máme parkovné zdarma, jinak se platí 3 €). Fakt, že parkoviště je v devět dopoledne skoro plné, dává znát, že tentokrát budeme asi potkávat víc turistů, než na předchozích dvou výlet (i když nakonec to není nijak hrozné).




Ze Sedla vede směrem na Bobotov kuk turistická značka (červené kolečkos bílým středem) a cesta začíná rovnou stoupáním, které chvili vede po pěšince travnatým svahem, ale brzy cestička začíná být samý štěrk a kámen. Asi po půl kilometru docházím k závěru, že trekovým holím bude lépe v batohu (manželově), protože jednak potřebuju ruce, abych se na jednom zvlášť vypečeném stoupání držela lana, případně si rukama pomohla při výstupu, a jednak na pěšinku se vejdou tak akorát pohory a ty hole už nemám kam zabodnout. Nicméně výhledy z pěšinky jsou úžasné a příležitostí na to, abych se jimi kochala, dost - občas musíme zastavit, abychom popadli dech.





Po asi kilometru končí nejprudší část stoupání, dostáváme na jakousi planinu a za námi se tyčí vrchol Uvita greda, jehož svahem jsme se drápali vzhůru. Dál cesta si pořád stoupá, ale už to není tak prudce, a dokonce stoupání sem tam střídá klesání. Stejně tak se střídá povrch - občas pěšina v trávě, ale většinou štěrk nebo kličkování v kamenných polích. Přecházíme plochý vrcholek nazvaný Surutka a po chvíli začínáme klesat k jezeru Zeleni Vir. Jde opět o ledovcové jezero, takže po létě mu chybí poměrně dost vody.




Od jezera znovu stoupáme - k sedlu, kde je rozcestí. Na Bobotov kuk je to sice asi "jen" kilometr, ale převýšení 500 výškových metrů a velmi strmé stoupání, jehož začátek vede štěrkovým polem, nás vede k realistickému rozhodnutíí, že o výstup se opravdu pokoušet nebudeme. Zavrhujeme i cestu směr Mliječni do, protože by znamenala závěrečné tříkilometrové stoupání po silnici, do čehož se nám nechce, a rozhodujeme se vrátit se stejnou cestou (původně plánovanou a na mapě Durmitoru vyznačenou trasu ze Surutky se nám nepovedlo najít). Poslední čast cesty, kdy se prudce klesá k parkovišti nám dává zabrat snad ještě víc než stoupání (hlavně já se na pár místech slušně bojím). Nad parkovištěm pak ještě využíváme lavičku a přesto, že tu pořádně fouká, sedíme a kocháme se výhledy na všechny strany. A ikdyž jsme na Bobotov kuk nedošli, tak to byl super výlet.



Ušli jsme celkem asi 8 km s celkovým převýšením asi 650 výškových metrů a trvalo nám to se všemi přestávkami asi čtyři a půl hodiny. Cesta vede dost náročným terénem a určitě vyžaduje pořádné boty. Trasa, kterou jsme prošli my, je vyznačená jak na mapě Durmitoru, tak na mapě na Seznamu.cz. Na mapě Durmitoru je pak vyznačená cesta od Surutky, kterou se nám v terénu nepovedlo najít a není ani jako neznačná cesta na seznamové mapě. V terénu je cesta značená v pohodě (jedinou slabinou jsou rozcestí - červené nápisy na kamenech zrovna nevynikají trvanlivostí a čitelností).


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Marta Marta | Web | 23. září 2018 v 9:14 | Reagovat

Stáni, krásně řečeno cesta je cíl. To platí i v životě. Krásně jsi nafotila a pobavil mě ten název. Bobotov kuk :-) Měj pěknou neděli.

2 Rija Rija | Web | 23. září 2018 v 9:36 | Reagovat

Máte můj neskonalý obdiv. Miluji hory, ale nemám kondici k velkým výkonům, tak hledám lehčí terén k procházkám. Přeji pohodovou neděli, u nás prší.

3 Michaela Michaela | E-mail | Web | 23. září 2018 v 10:32 | Reagovat

Moje fyzička je pod bodem mrazu....takže hlubokosklon, Stáni.

4 HankaŠ HankaŠ | Web | 23. září 2018 v 11:17 | Reagovat

Tedy Stáni, to byla tedy krása, zase...
Ta nekonečnost skalnatých velikánů, až se tají dech. Ještěže vám vyšlo počasí,
smekám taky před odhodláním jít takovými cestami. Ale hory jsou prostě láska...
Tak ať i další cíle jodu nejlepšími cestami :-)

5 Marcela-Nordic Passion Marcela-Nordic Passion | E-mail | Web | 23. září 2018 v 13:46 | Reagovat

Tomu říkám krásný výšlap. Jste machři! M.

6 werka13 werka13 | E-mail | Web | 23. září 2018 v 15:00 | Reagovat

[1]: Marti, nám prostě stačí, když jdeme pěknou krajinou. A že taky bylo mimořádně nač koukat.

7 werka13 werka13 | E-mail | Web | 23. září 2018 v 15:02 | Reagovat

[2]: Rijo, moje kondice taky už není, co bývala, ale ještě jsem to zvládla. Ale ono krásně není jen 2000 metrů nad mořem... ;-)

8 werka13 werka13 | E-mail | Web | 23. září 2018 v 15:05 | Reagovat

[3]: Míšo, děkuji, i když  letos je to s mou kondičkou dost na draka. Takže funím a zastavuji se na vydýchání. Ale ten vyplavený adrenalin stojí za to... :-)

9 werka13 werka13 | E-mail | Web | 23. září 2018 v 15:05 | Reagovat

[4]: Hanko, díky. Ty výhledy na hory fakt braly dech.

10 werka13 werka13 | E-mail | Web | 23. září 2018 v 15:06 | Reagovat

[5]: Marcel, byla to prostě paráda. Ostatně každý výlet byl super, i díky počasí, které nám neuvěřitelně přálo

11 bavi-mne-to bavi-mne-to | Web | 23. září 2018 v 19:41 | Reagovat

Jste prostě dobří!!! Výlet to musel být krásný- fotky to dokazují. A byl to i turistický výkon z vaší strany.
Máš můj obdiv!
Hanka :-)

12 Henrieta Henrieta | E-mail | Web | 23. září 2018 v 21:39 | Reagovat

No to jsou mi názvy...:-). Nicméně výšlap super, ty skály jsou prostě NEJ! I když jste nedošli do cíle, myslím, že můžete být spokojeni. Jste fakt dobrý!
Henrieta

13 werka13 werka13 | E-mail | Web | 23. září 2018 v 22:36 | Reagovat

[11]: Hanko, bylo to fakt moc pěkné.

14 werka13 werka13 | E-mail | Web | 23. září 2018 v 22:36 | Reagovat

[12]: Henrieto, máš pravdu - ty skály fakt jsou úžasné. Vůbec tam bylo nádherně.

15 Míša Šislerová Míša Šislerová | E-mail | Web | 24. září 2018 v 9:15 | Reagovat

Vypadá to tam moc krásně :) Ani se nedivím, že jste nešli na vrchol, i když to mohl být moc krásný zážitek. Po těch hodinách jste toho už měli určitě plné zuby :)

16 Ráďa Ráďa | 24. září 2018 v 15:15 | Reagovat

Veverko, krásné články, přečetla jsem je jedním dechem a s nadšením. Úplně Ti takovou dovolenou závidím :-) (v dobrém, samozřejmě)

17 Helena Helena | E-mail | 24. září 2018 v 16:15 | Reagovat

Stáni, máte můj obdiv! Nahoru mi to ještě jde, ale strmě dolů, to je prostě hrůza!
Fotky jsou opravdu nádherné!
Šťastnou cestu! Helena

18 werka13 werka13 | E-mail | Web | 24. září 2018 v 21:32 | Reagovat

[15]: Míšo, hlavně jsme realisticky vyhodnotily, že bychom to asi nezvládli. Navíc jsem někde četla, že výstup na vrchol je poněkud obtížnější a já se bojím výšek :-D

19 werka13 werka13 | E-mail | Web | 24. září 2018 v 21:34 | Reagovat

[16]: Rádo, musím říci, že s výběrem "destinace" jsme byli naprosto spokojení. NP Durmitor fakt stojíza návštěvu.

20 werka13 werka13 | E-mail | Web | 24. září 2018 v 21:37 | Reagovat

[17]: Heleno, mám to podobně, bojím se hlavně  při cestě dolů. Tady taky - místa která jsem vystoupala nahoru celkem v pohodě, mi dolů přišla mnohem obtížnější, na jednom místě jištěném lanem mi dokonce manžel se sestupem pomáhal radami, kam šlápnout dál

21 Motýlek Dý Motýlek Dý | Web | 25. září 2018 v 7:46 | Reagovat

Krásné fotky, Stáňo. Další kouzelná panorama, kochám se.

22 werka13 werka13 | E-mail | Web | 25. září 2018 v 23:48 | Reagovat

[21]: Dý, kochali jsme se taky. Ty hory jsou tam opravdu úchvatné

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama